Rozhlasový pořad Dvanáct na houpačce, později přejmenovaný z 12 a 13 na Čtrnáct na houpačce, vznikl spolu s Mikrofórem jako protiváha Hudebního odpoledne vysílaného Svobodnou Evropou. Možnosti československých posluchačů dostat se v polovině šedesátých let minulého stolení k západní hudbě byly tenkrát velmi omezené: gramofonová vydavatelství ji téměř nevydávala, tehdejší magnetofony Sonet byly drahé a nekvalitní, neexistovalo žádné Spotify, Youtube a podobné hudební servery na internetu, takže zbýval rozhlas. Kromě Mikrofóra a Hudebního odpoledne RFE to bylo hlavně Radio Luxembourg na vlně 208 m, lidově zvané Laxík.
Do redakce časopisu Mladý svět přicházely dopisy postrádající v Československu žebříčky nejprodávanějších desek. Supraphon, Patnton ani Opus prodejní statistiky nezveřejňovaly, a tak redaktor
Jiří Černý navrhl vytvořit rozhlasový pořad, kde by pořadí skladeb určovaly hlasy posluchačů zasílané poštou. Zařazování nových písní do této houpačky by však plně zůstalo v rukách redaktorů, tedy Jiřího a jeho manželky Miroslavy Černé. Ti v prvních letech svěřili uvádění pořadu Dvanáct na houpačce Jiřímu Jelínkovi, Janě Malknechtové a Pavlíně Filipovské.
Po odvysílání několika pořadů přestali Černí zařazovat cover verze zahraničních písní a dávali přednost originálům, často i navzdory většinovému vkusu tehdejších posluchačů, který se jim takto dařilo tříbit (to mohu potvrdit :-).
Houpačka patřila v šedesátých letech k nejpopulárnějším rozhlasovým pořadům, mnozí z nás by si po letech rádi připomněli písničky z té doby doprovázené charismatickým hlasem Jiřího Černého, ovšem jen málo tehdejších vlastníků magnetofonů napadlo si celé pořady nahrávat. Zásluhou Zdeňka Bumby, Jiřího Libera, Marka Veličky a především Karla Ševčíka a jeho projektu Historie československého bigbítu se mi dostalo do rukou několik nahrávek celých Houpaček, které si připomeneme v následujících ukázkách. Z nahrávek jsem ponechal vždy jen mluvené slovo (pokud se dochovalo) a několik sekund písničky pro připomenutí, jednak kvůli autorským právům a hlavně pro jejich nízkou zvukovou kvalitu. V případě zájmu si je zájemci mohou vyhledat a přehrát na internetu.
53. zahraniční Houpačka z roku 1969 se skladbami
Bee Gees - Spicks and Specks
Scott McKenzie - San Francisco
DDDBMT - Legend of Xanadu
Manfred Mann - The Mighty Quinn
Bee Gees - Massachusetts
Esther Ofarim - Cinderella Rockefella
John Fred and his Playboy Band - Judy in Disguise
Massiel - La la la
Cliff Richard - Congratulations
Love Affair - Rainbow Valley
Jimmie Rodgers - Child of Clay
Cream - Blue Condition
Cilla Black - Step inside Love
Monkees - Valleri
Mary Hopkin - Those were the Days
Simon Garfunkel - Mrs Robinson
Simon Garfunkel - Silent Night
Leapy Lee - Little Arrows
The Equals - Baby Come Back
The Scaffold - Lilly the Pink
Beatles - Hey Jude
Hermans Hermits - Something is Happening
Záznam speciální Houpačky vysílané po smrti Jana Palacha 25. ledna 1969
Evangelium sv.Jana 15 kap., verš 13.
Prúdy - Balada o smutnom Jánovi
Merta - Chtít chytit vítr
Kryl - Nevidomá dívka
Merta - Pomeranče Hieronyna Bosche
Kryl - Morituri te salutant
Kryl -Bratříčku, zavírej vrátka
Merta - III. perníková válka
Kryl - Veličenstvo kat
Kryl - Znamení doby
Kryl - Ruská ruleta
Kryl - Pasážová revolta
Kryl - Pieta
Merta - Dobrú noc
Jako přídavek díky Jiřímu Liberovi báseň Karla Kryla:
Kryl - Živá pochodeň
A jako bonus rozhovor s Jiřím Černým o Houpačce a jejím konci:
Zdravím Vás! Udělal jste bezvadně! Moc se mi to líbí. Dnes si nic pouštět nebudu, ale v neděli to sjedeme. Všem známým pošlu odkaz. A přidám i odkaz do Historie československého bigeatu k Miroslavě Černé i k Jiřímu Černému. Mějte s e a zdravím Vás.
OdpovědětVymazatMusím připomenout poznámku z Historie československého bigbeatu: V archivu naleznete nahrávky Houpaček. Dlouho, několik let, jsem váhal s uvolněním nahrávek pro sběratele. Zvukař a specialista na převod analogových záznamů do digitální podoby Jiří Liber, který s původními nahrávkami pracoval, mne upozornil na to, že Jiří Černý si nepřeje a prosí, aby se nahrávky Houpaček nedostaly na YouTube. To aby se nemohli, snad, ozvat vlastníci autorských práv.
OdpovědětVymazatJá to beru nejen jako vzpomínku a připomenutí zpěvaček, zpěváků, skupin a všech hudebníků, ale také jako jejich připomenutí a reklamu toho, co kdysi v šedesátých letech dělali. Vždyť, kdo z mladých tuto hudbu poslouchá? Myslím, že jich mnoho není.
A tak to je, myslím, pocta a vzpomínka všech, kteří jsou na Houpačkách zmíněni.
A není tím zapomenuta ani Miroslava Filipová (Černá). Ještě jednou skvělý poslech i zapomenutých skladeb!