Asi taky znáte schopnost vzlezlých melodií uhnízdit se v mozku.
Neodbytně hlodají jako ušní červi a drze si v nevhodných chvílích uzurpují focus pozornosti. Přitom ani není třeba, abychom ji zaslechli v rádiu, spouštěčem může být nahodilá vzpomínka, asociace, sen.
Někdo doporučuje dotyčnou skladbu vyhledat, zakoupit nebo stáhnout a pak několikrát přehrát. Mně se osvědčilo si k ní sehnat noty, nastudovat ji do všech detailů a naučit se ji hrát.
Pokud bychom přirovnali úpornou svědivost chytlavé melodie ke stavu zamilovanosti, pak její interpretace je ekvivalentní tomu, že se s dotyčnou pomilujeme.
Pak existuje ještě třetí, nejvyšší stupeň obcování s muzikou: umět sami novou krásnou hudbu plodit. Toto umění je však dopřáno jen velmi nemnohým.
A to je dobře, jinak by nám v životě nezbyl čas na nic jiného.
