Jako u ostatních úspěšných sociálních komunit, časem postihlo Twitter totéž, co mnohé jeho uživatele, mne nevyjímaje: ztloustl, zošklivěl, znedůtklivěl.
Nezdá se, že by jeho šéf @Jack Dorsey nějak bedlivě naslouchal přáním svých uživatelů. Ale mohu aspoň zapřemýšlet, jakým směrem by se mohl Twitter ubírat, abych s ním byl spokojenější, a třeba inspirovat nějakého dalšího tvůrce sociálních sítí.
- Omezení délky příspěvků. To je zásadní vlastnost, přímo rodinné stříbro Twitteru, které teprve nedávno trochu zčernalo zdvojnásobením limitu na 280 znaků. Délku zprávy bych ale místo počtem znaků raději limitoval počtem bajtů. Tím by se přirozenou cestou kompenzovala výhoda jazyků s obrázkovým písmem, které mnohdy jediným znakem vyjadřují celé slovo. V kódování UTF-8 zabírají východoasijské znaky 4 bajty, zatímco písmena odvozená z latinky pouze jeden, nanejvýš dva.
- Omezenou kvótu bych neaplikoval na každý twít zvlášť, ale raději zavedl denní příděl např. 1024 bajtů na každý účet. Polovina případných nevyčerpaných znaků denní kvóty by se mohla převádět do dalšího dne. Bylo by pak na rozhodnutí twiteristy, zda napíše každý den pět krátkých zpráviček nebo raději jednu dvě podrobnější. Ti nejhorlivější by si případně mohli zvýšení svého přídělu dokupovat.
- Hodnocení příspěvků. To je vítaná zpětná vazba, která může kultivovat scénu tím, že říká autorům, které twíty se ostatním nejvíce líbily a jak by tedy měly jejich další příspěvky vypadat. Jen bych stupnici rozšířil z jednoho na dva bity:
-1 (dislike) - tento twít se mi nelíbí a autor by se měl podobných raději vyvarovat.
0 (default) - bez reakce.
+1 (like) - obdoba dnešního "favourite", tedy pozitivní ohodnocení, poděkování.
+2 (excelent) - vyhrazeno pro mimořádně povedené twíty. - Žádné mazání jednou zveřejněných příspěvků. Beztak se u každého kontroverznějšího twítu najde někdo, kdo už si ho zaarchivoval snímkem obrazovky, a neznám nic trapnějšího, než citovat či reagovat na cizí twít, který jeho původní autor mezitím smaže. Aspoň by to lidi nutilo přemýšlet, než něco publikují, a pak si za tím stát.
- Místo mazání či editace již zveřejněných twítů bych ale zavedl náhled před odesláním, kde by odesilatel mohl zkontrolovat, jak se jeho příspěvek zobrazí ostatním, a to jak na desktopu, tak i na malých mobilních obrazovkách. Klientské programy nabízejí několik možností, jak reagovat na příspěvky: quote, embed, retweet, retweet with comment, link to tweet, a člověk předem neví, zda se letos Twitter rozhodl zobrazovat citovaný příspěvek jako kompletní kopii, ořezaný snímek, perex odkazovaného článku s náhodně zvolenou ilustrační fotkou, či jen jako hypertextový odkaz. Teprve zkontrolovaný náhled by bylo možné publikovat, případně i s možností odložit zveřejnění na později.
- Namísto seznamů (LISTS) bych zavedl štítkování (LABELS) příspěvků autorem a možnost filtrace podle štítků čtenářem. Především chybí atribut jazyka. Autoři píšící střídavě ve více řečech, zbytečně odrazují část svých sledujících, anebo jsou nuceni zakládat více účtů. Každý slovní příspěvek by měl být ve svých metadatech označen příznakem použitého jazyka dle ISO 639-1, např. \cs, \sk, \de, \en
- Obdobně by se twíty s lokálně omezenou působností mohly označovat kódem geografické oblasti podle ISO_3166-1, ISO_3166-2:CZ, např.
/CZ celá Česká republika
/CZ.10 Česko. Hlavní město Praha.
/CZ.80.Opava Česko.Moravskoslezský kraj.Opava
/DE.BY Německo.Bavorsko - Dnes je jedinou možností klasifikace twítu doplnění textu #haštagem, podle nějž se dají příspěvky podobného typu vyhledávat. Jen málo twítů však bývá takto označeno, tagy navíc podléhají živelné lidové tvořivosti. Zavedl bych centrálně spravovaný systém štítků popisujících žánr a téma každého příspěvku, s jednotnými názvy, jako #news, #comment, #photo, #personal, #request, #question, #poll, #sport, #advertisement atd.
Klasifikace by se mohla dále zpřesňovat pomocí subtagů oddělených tečkou, např.
#news.breaking, #news.war, #news.good,
#joke.photo, #joke.political, #joke.offensive, #joke.sexist, #joke.childish
#photo.nature, #photo.politician, #photo.people
#history.anniversary, #history.anniversary.events, #history.anniversary.people
Tyto centrálně spravované haštagy by byly součástí metadat každého twítu, defaultně by se nezobrazovaly v jeho textu a neukrajovaly z jeho povolené délky, anebo jen symbolicky pár bajtů. Uživatel by je zadával před odesláním příspěvku výběrem z menu nebo zaškrtnutím okénka v klasifikačním stromu. Názvy kategorií by mohly být přeloženy do rodného jazyka, ovšem jejich kód by byl celosvětově jednotný. Chytřejší klientský softvér by mohl právě vkládaný twít i případnou přikládanou fotku analyzovat a na základě EXIF či GeoIP našeptávat tagy pro lokalitu a jazyk.
Stávající systém ad-hoc haštagů uváděných v textu twítu by zůstal zachován pro mimořádné a příležitostné akce (#WebExpo2018, #MeToo), ty nejužívanější by pak třeba Twitter časem přidával do oficiálního stromu témat.
Správná klasifikace příspěvků autorem by byla v jeho bytostném zájmu, neboť twíty bez tagů by se nedostávaly k většímu počtu čtenářů. A pokud by nějaký trol soustavně označoval své příspěvky neodpovídajícím haštagem, hrozilo by mu, že si ho znechucení uživatelé explicitně ve svém filtru vyřadí. - A k čemu by byla klasifikace dobrá? Každý uživatelský účet by měl na serverech Twitteru uloženu sadu filtrů popisujících, jaké twíty chce číst. Filtr by používal kombinace výrazů @nick, #haštag, \jazyk, /lokalita, %hodnocení, závorek a logických operátorů. Já bych si například nastavil následující filtry:
(\cs OR \en) AND #news.breaking AND NOT (@trol1 OR @trol2) - Aktuální novinky z celého světa v češtině nebo angličtině, kromě těch napsaných uživatelem @trol (který tímto haštagem chybně označuje všechny své zprávy).
\cs AND /CZ.80.Opava AND #news - všechny zprávy v češtině týkající se Opavska.
(\cs OR \en) AND #jokes AND NOT #jokes.offensive AND NOT @spamer - Všechny vtipy v češtině nebo angličtině kromě urážlivých a kromě těch od uživatele @spamer.
#photo.nature AND %5 - Všechny fotky z přírody, které získaly v minulých 24 hodinách aspoň 5% hodnocení, tzn. každý dvacátý čtenář jim dal lajk.
(\cs OR \sk) AND %50 - Výběr těch nejoblíbenějších českých a slovenských twítů za dnešní den.
NOT @ex -Žádné twíty od @ex (obdoba dnešního MUTE).
@kámoš1 OR @kámoš2 OR @kámoš3 -Všechny twíty od lidí z mé sociální bubliny (obdoba dnešního FOLLOW).
Sady filtrů by se samozřejmě musely dát nastavovat i uživatelsky přívětivějším způsobem, než jen přímým zápisem logických výrazů, třeba zaškrtáváním ve stromu nabídek. - Každému příspěvku by Twitter připsal počet zásahů, tj. kolika účtům se profiltroval do tajmlajny. Namísto počtu sledujících by novou metrikou úspěšnosti účtu byl poměr počtu získaných lajků ku celkovému počtu zásahů. Filtrování by elegantně nahradilo dnes používané sledování a zařazování do seznamů a zároveň vyřešilo dilema čti od něj buď všechno nebo nic.
Místo toho, KDO něco říká, je přece důležitější CO říká.
Zajímavé nápady. V konkrétních detailech je to o diskusi -- např. současné listy vnímám jako jakous-takous náhradu timeline, která se s nástupem algoritmického řazení nedá použít. Obecně ale souhlasím s tím, že uživatel by měl mít nad obsahem mnohem větší kontrolu.
OdpovědětVymazatMyslím, že produktové vedení Twitteru se snaží od jisté doby o marný a naprosto zbytečný boj s Facebookem a tak dál likviduje původní unikátní hodnoty, které přitahovaly nové uživatele před deseti lety. Uživatelé nejsou zákazníci, těm není třeba naslouchat, zatímco akcionářům ano.
Alternativ Twitteru bylo a je více, žádná se neujala, žádný odliv uživatelů se nekonal. Domnívám se, že jistá šance je v nějakém inovativním klientském Twitter SW, který by obsah zprostředkovával přes API. Twitter ale API přístup a alternativní klienty spíš omezuje (krátkozrace to vnímají jako potenciální konkurenční hrozbu).
Dík za blogpost.