Nikdy by mě nenapadlo začít si vést památník či deníček, jako to dělaly některé spolužačky z obecné školy, ale článek Ondřeje Neffa mi připomněl, že náš život je zaznamenáván v počítačích ať chceme či ne. Nemyslím jen nudné soubory s příponou .log, kam si běžící systémové procesy zapisují své úspěchy a chyby, ale třeba Neffův projekt Neviditelného psa. Ten lze taky považovat za deníček, v jehož archivu se dá dohledat ke kterémukoli dni počínaje rokem 1996, jak se jmenoval a co vyváděl jeho tehdejší pes, co jinak se ještě onoho dne ve světě událo, jaký trend zrovna frčel a podobné pamětihodnosti. Takže pokud lze sociální sítě považovat za druh deníčku, já si jeden takový vedu na Twitteru, a na rozdíl od spolužaček do něj přispívám od roku 2008 každodenně.
Twitter velice neochotně zobrazuje starší příspěvky, zvlášť pokud nejsme jejich autory, a kdo ví, jak to s ním dopadne. Takže si připomínám události z let 2008 a 2009 pro jistotu pomocí (klikatelných) screenshotů.
První pokus o slovní hříčku v angličtině. Česky se tehdy na Twitteru ještě moc nemluvilo.
Moje první twitrová konverzace mi připomněla hype ohledně švýcarského urychlovače LHC (Large Hadron Collider) spuštěného do provozu 10. září 2008.
Vzpomínám si, že Novinkami tehdy hýbaly obavy, že jeho 13 TeV energie by mohla vést k odštěpení tzv. božské částice (Higgsova bosonu) a vzniku černé díry, která by pohltila Zemi i s okolním vesmírem. O pár let později jsem viděl epizodu Simpsonových, kde takovou malou černou dírku Homer krmil odpadky, které se mu nechtělo odnášet do popelnice.
Už devátý den po spuštění došlo k havárii na elektroinstalaci, která způsobila vypaření šesti tun tekutého hélia. Rapidní změna skupenství poškodila supervodivé magnety urychlovače a na dva měsíce ho vyřadila z provozu.
Reakce na obavy z nově zaváděných bezkontaktních platebních karet a jejich možného zneužívání.
A zároveň můj první veršovaný twít. Tenkrát se ještě na českém Twitteru nikdo s rýmováním neobtěžoval a mně to připadalo jako dobré odlišení od ostatních a zároveň reklama na můj nedávno spuštěný veršovací slovník.
Tady je vidět, jak tehdejší limit 140 znaků občas nutil znásilňovat gramatická i typografická pravidla (vynechávat mezery po větné čárce).
Ano, jsem sova, a to se nezměnilo.
Naši zastupitelé ukrojili další kolečko ze salámu ćeské suverenity.
Závazek zveršování svých twítů byl pro mne jakousi brzdou chráníci nebohé sledující před nadměrným chrlením mých pocitů.
Házení syrových vajec po předsedovi ČSSD bylo na jejich mítinzích v roce 2009 oblíbenou taškařicí.
To se tenkrát etymologicky hloubalo nad původem příslovce (či citoslovce?) paf.
Docela mě překvapuje, že tado zkrácená adresa na tehdy populárním bit.ly ještě po čtrnácti letech funguje a vede na wiki stránku Pakistan Air Force.
Docela mě překvapuje, že tado zkrácená adresa na tehdy populárním bit.ly ještě po čtrnácti letech funguje a vede na wiki stránku Pakistan Air Force.
Zkracovač bit.ly později přešel na doménu bitly.com a ostatní URL komprimované tímto projektem už nebyly na novou doménu zmigrovány, takže jsou dnes mrtvé.
Také tento zkracovač URL je dodnes funkční a pamatuje si odkaz na článek o zlevnění obrázkové knihy o Jiřím Paroubkovi na 500 Kč. Původní twít Miloše Čermáka už mi Twitter neukáže, ale matně si vzpomínám, že mu Senta slíbila koupit ke knize o vagíně ještě obdobnou publikaci o penisu.
Koncem května 2009 zemřel Waldemar Matuška a necelý měsíc později se v Praze konal pochod lidiček od pasu nahoru oblečených pouze do pestrých barev na holém těle.
Už si nevzpomínám, proti jakému násilí demonstrovali, možná nějaká předzvěst Prague Pride či ukrajinského hnutí Femen.
Taky zkracovač tinyurl.com je dosud funkční, ale odkazovanou stránku už kdosi smazal. Škoda.
@petrkou (~bský) si tenkrát ještě říkal podle své redakční zkratky @akabecko a občas si zafilosofoval.
Mně ta scénka i po letech stále připadá vtipná a neděsí mne. Možná proto, že jsem v dějáku taky nikdy neexceloval.
Odkaz na závazek zvýšení zastoupení žen v politice. Koukat se dnes političkám pod sukně se moc nenosí. Nevím, zda je to dobře nebo špatně.
Doba pokročila, bagry už se na Opavsku dnes nekradou. Region razovity.
Zkracovač s vysvětlením již nefunguje, ale je to připomínka, že už v roce 2009 občas nebýval Twitter dostupný 24/7.
Odkaz už neexistuje, oznamoval úmrtí Les Paula, hudebníka a tvůrce elektrické kytary. Té hudbě, kterou nejraději poslouchám, by bez ní hodně chybělo.
Anotace odkazovaného článku: Veřejnoprávní televize nemá právo kritizovat vládu, tvrdí Berlusconi. Italské jeptišky se mezitím modlí za kvalitnější pořady.
U nás se za televizi nejspíš nemodlí nikdo, a podle toho to pak v ČT vypadá.
Připomínka srpnového výročí. Platilo dvacet let po sametu a teď v roce 2023 dvojnásob.
Dodnes žhavé téma: množství prostředků přitékající neziskovým organizacím zkoumajícím orgány a gender.
Nerdovské vtipy budily smích jen v úzkém kruhu zasvěcenců.
Odkaz vede na článek na Neviditelném psu.
Už ani nevím, zda se v roce 2023 zrovna globálně ochlazuje nebo globálně otepluje, ale ať tak nebo tak, je prý to špatně. Globálně.
Tak už v roce 2009 vznikla léčebna závislostí na videohrách, Facebooku a Twitteru. Škoda, že terapie stojí $14000, na to spousta lidí nemá.
Připomínka žalostného stavu Českých aerolinií po tříletém působení Jaroslava Tvrdíka ve funkci ředitele.
Vzpomínka na socialistický nápad přispívat 30 kKč při nákupu nového auta.
Změnila se vyhláška, podle které u nových automobilů postačí souprava na nouzovou opravu pneumatiky a není nutné vozit rezervu.
Úsporné balíčky byly vděčným tématem i v roce 2009. Všelijakých balíčků už jsem od polistopadových vlád zažil více než za celé dětství pod vánočními stromečky.
Připomínka, jak Kaddáfí při návštěvě New Yorku marně hledal kemping.
Spousta dnešních Francouzů a Italů by nejspíš uvítala, kdyby mohl v Libyi stále ještě stanovat.
Připomínka zářiové návštěvy papeže Ratzingera v České republice. Byly toho tenkrát plné noviny i novináři.
Parafráze Krylova textu stále mrazivě aktuální.
A skutečně, nezetlel.
První výskyt hashtagu #genderboj a reakce na svolání Twisrazu v říjnu 2009, kde by se řešila genderová problematika.
Nevím, zda se sraz nakonec uskutečnil, ale začal jsem pak tento jejich hashtag používat k označování twítů zabývajících se vztahy mezi pohlavími. Aniž bych tyto vztahy nějak vyřešil či obohatil, samozřejmě:
Spousta nově přišedších italských mladíků by s tím i dnes nepochybně souhlasila.
To zase @adent alias Misantrop vyzýval k blokování všech parazitů komentujících jeho příspěvky, aby ho těmi mentions nevyrušovali.
Ostatně činí tak dodnes. Já se tím naštěstí nemusím zabývat, protože nejsem tak aktivní a populární, občasné nežádoucí reakce mi stačí očima přelétnout a ignorovat. Takže nikoho neblokuji.
Připomínka, jak chtěli presidenta zavřít do blázince kvůli jeho zdráhavému přístupu k podpisu Lisabonské smlouvy.
Příběh jako z akčního filmu: manželka s pistolí v ruce osvobodila svého muže při vězeňském transportu.
Vladimír Šidla vysvětloval, proč si zaslouží doživotní rentu za své komisaření v Bruseli.
Vzpoínám si, že díky databázi pana Pence jsem mohl zjistit jméno spolupracovníka StB, který na mne byl v osmdesátých letech nasazen.
Kdybych si chtěl počíst, co o mně tenkrát nahlásil, musel bych ale dojet s jednacím číslem do archivu na krajskou správu SNB v Ostravě, tak jsem se na to vykašlal.
Koncem roku 2009 byla do čela České pošty jmenována Tvrdíkova spolupracovnice z ČSA Marcela Hrdá, v podstatě profesionální ředitelka jakýchkoli podniků. V České poště vydržela jen rok a čtvrt.
