středa 15. března 2017

Pravidla hospodárny

„Kopta, nos to sem a čárky piš hráběma!“
Večer byl ještě mladý, ale Novotnému s Vančurou po suchém včerejšku vyprahlo. V pondělí totiž míval hostinský Kopta zavírací den, a tak se v úterý u jeho nejvěrnějších štamgastů začínaly projevovat první abstinenční příznaky.
„První pomoc už se nese…“ zahlaholil hostinský, ale místo, aby třískl oběma půllitry o rohový stůl traktoristů, jak bývalo jeho zvykem, tentokrát si odsunul židli a přisedl.
„Chlapi, čárkám odzvonilo, to už není moderní. Beztak mi slábne zrak a po desáté se mi to akorát pletlo před očima, když jsem vás měl kasírovat.“
„Tak si na ty naše čárkové kódy pořiď takový ten lejzr, jako mají v Tesku. S tím zkasíruješ celou hospodu za pět minut,“ zasmál se Vančura.
„Dostal jsem lepší nápad. Synovec mi upravil takovou paměťovou sčítačku, podívejte,“ a vytáhl z kapsy kalkulačku, která měla několik tlačítek přelepených nápisy PIVO, RUM, KAFE. „Čárky jsou nespolehlivé, člověk s sebou musí nosit propisovačku, od prvního to budeme dělat jinak. Když vám já nebo Mařka doneseme pivo, prostě jenom stisknem tlačítko a ono se to samo započítá. A při zavíračce stlačím tady to MR a hned bude vidět, kolik jste toho dneska stihli.“
„No jo, ale jak pak poznáš, kolik má kdo platit, když budeš mít celou hospodu v jedné kalkulačce?“
„Kdepak, každý si koupíte svoji. Už jsem se synovcem domluvený, rozjíždí výrobu ve velkém, bude to docela levné, nebojte. A jako bonus k ní dostanete jeden lahváč zadarmo!“
„A co když ten tvůj zlepšovák nebudeme chtít?“ namítl Novotný.
„Charvátovi, co čepuje U spáleného trafa, se to prý osvědčilo. A navíc u něho všichni hosté v lokálu musejí nosit oranžové vesty.“
„To jako že mu tam chodí jenom traťoví dělníci?“ podivil se Vančura.
„Ne, ty vesty jim v šatně prodává jeho žena. Ona dřív dělala švadlenu v OPP, ale po vyhazovu neměla do čeho píchnout. Teď tam aspoň konečně mají přehled, kdo je štamgast, kdo je obsluha anebo jestli se jim tam třeba někdo jen tak z ulice nevetřel.“
Vančura s Novotným se dlouze napili a pak bouchli sklenicemi o stůl.
„My teda snesem hodně, ale víš kam si ty svoje vynálezy můžeš strčit? Prosím, jestli chceš naše piva ťukat do počítače, tak si ho kup. Jestli chceš, ať sedíme v uniformách jako nějaké japonské školačky, tak si je u staré Charvátové objednej. Možná si je pro tu srandu navléknem. Ale v české hospodě to odjakživa fungovalo tak, že platí ten, kdo objednává. A dones nám rundu.“